Jdi na obsah Jdi na menu

V MŠ ukázka košíkaření

7. 4. 2016

Byla jsem pozvaná do MŠ, abych ukázala, jak se pletou košíky. Do školek jezdím s kolovratem, ale košíky, když nejsem košíkář? Samozřejmě řemeslo umím - tedy základy, přesto, i když jsem to slíbila, musím se přiznat, nechtělo se mi tam, protože jsem myslela, že to není dobrý nápad. Je těžké udržet dětskou pozornost a pletení košíků je monotónní práce. Než je něco vidět, dlouho to trvá. Musela jsem vymyslet jak na ně, na ty prťata, ale místo toho se mi do hlavy hrnuly myšlenky jak se z toho vykroutit.

123456.jpg

Doma jsem nabrala všechny koše, co mám, svoje upleten od kamaráda košíkáře i obrovský košík co jsem dostala od kamarádky. Večer před akcí jsem si připravovala základ pro košík. Jak jsem pletla, stříhala osnovu, tak mi konečně blýsklo hlavou. Nastříhám, jim osnovu děti si dají pedig do misky s vodou namočit zkusí si stříhat a do dírek zastrčit ho také zvládnou a pak se uvidí, budu improvizovat. Pro všechny případy jsem měla sebou pro všechny děti vytištěné košíčky – omalovánky – dárečky. Nerada nechávám věci náhodě.

1234.jpg

Školička je soukromá, je to důležitá informace, prostě hned jak vejdete je to vidět na jednání, chování. Paní ředitelka a majitelka se dětem omluvila, že musí odejít, když odcházela a oni zůstávaly ještě s jinými paními učitelkami. Bylo to stejné, jako když to řekne mamka svým dětem – počkejte, skočím něco nakoupit. To jsou ty detaily, které nejdou naučit, to musí mít člověk v srdci. Podle toho poznáte, že se k vám nechovám mile, protože je to slušnost a vy jste přišla poprvé.

1234561.jpg

Jak jsem si připravila tak jsem začala, bylo príma, že jsem seděla na zemi uprostřed dětí oni do půlkruhu kolem mne. Jedna holčička řekla: „kdy už to skončí?“ Byla, malinká byly tam děti i pod 3 roky a ty logicky tímto nezabavíte na dlouho. Paní učitelka si vzala prťata do třídy k hračkám a ti co chtěly tak se podílely na „pletení“ šmodrchání. Když jsem ukazovala jak se to dělá jedné šikovné holčičce tak ob jedno dítě měla jiná holčička na brek, že to nedokáže. Paní učitelka i já jsme ji řekly, ať se nebojí, že ji pomůžeme. Nechala jsem je šmodrchat, co dokážou. Sem tam a různě. Když jsem přišla k ustrašené holčičce, ukázala jsem jí jak dát prut dozadu a pak dopředu a ona si vzala úplně jiné pruty (osnovní) a začala je kroutit jak copánek. A její očka na mne koukala a povídá: „ dělám to dobře?“ Říkám: „úžasně máš to dobře.“

1234567.jpg

Nechala jsem, ať  jejich fantazie udělá z košíčku, co chtějí. Na konci paní učitelka přivedla prťata, aby se rozloučila já jim dala za odvahu omalovánku a ta vyděšená holčička ke mne přistoupila a objala obě nohy a řekla: „já to uměla.....“ nesmírné, štěstí, radost a stiskem lásku mi dala najevo, že mne to natolik překvapilo, že jsem nevěděla co říci tak jsem ji pohladila.

12345678.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář