Jdi na obsah Jdi na menu

Grafologie mne umožňuje uvědomovat si, jak hluboce prožívám

17. 10. 2015

Dnešní hodina grafologie začala ani jsme to nepostřehli.

Vešel, muž menší postavy splývající s opožděnými příchozími.

Nic nenaznačovalo, že zažijeme prožitkovou hodinu. Začal mluvit představením své osoby a na to volně navázal. Nebyla to „škola hrou“ byla to „škola prožitkem“ netušila jsem, že takto se nechá učit.

Výuka je nepřenosná na papír musí, se opravdu prožít nepleťte si to se slovíčkem zažít. Učil nás, jak se má grafolog správně „uklidnit“ emočně, před rozborem.

Abych vám to více přiblížila, byla to fyzická ukázka co si počít s vlastním tělem a myslí. Jak říkám nepřenosný na papír vnitřní prožitek. Někdy ve dvou třetinách výuky jsem si uvědomila, že nevím jak si hodinu do sešitu nadepsat. Pak jsem si uvědomila, že nám tento člověk drobné postavy, ale neuvěřitelně velkého ducha předává to, co nelze popsat do knihy. To co si můžeme přečíst tak to je na nás jak zodpovědně k tomu přistoupíme. Poprvé jsem viděla pana Jeřábka, o kterém jsem jen četla. Když přišel, byl to zcela jiný člověk než, když odcházel, nebojím se říci z prožitkové hodiny.

V druhé polovině celodenní výuky paní Baková navázala výukou, až se dostala k Fixacím. Na ty jsem se moc těšila, předcházela tuto lektorku pověst, že je vysvětlí tak, že se je naučí každý.

Úvod do Fixací začala: „mám, pro vás dobrou zprávu dnes zažijete život před fixacemi a po fixacích“.

Pak pronesla větu: „leze mraveneček podle meze“

A pak přišlo to tajemství opět škola prožitkem. Přirovnání různého druhu písma k mravenečkovi, jak opilému, pružnému, vyrovnanému, rozdrobenému a v poslední řadě k nevypočítavému. Bylo to geniální. Nasmáli jsme, protože následovalo přirovnání písma k bramborové kaši. Namátkou Fixace 1 kaše rozvařená a fixace 4b oschlá. A tyto přirovnání k písmu, které navíc máte před sebou a vizuálně si je nakoukáte, je prostě výuka prožitkem a nezapomenutelná.

Přijela jsem domu, najedla, vypila kávu a chtělo se mi zavřít oči. Natáhla jsem se na postel s jednou rukou za hlavou. Nebyla to řízená relaxace, byl to neřízený z události rozlézající se do celého těla pocit naplnění pocit štěstí, uvolnění a odpočinku klidu, míru a vnímání hloubky bytí. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář